Hej,bledá slečno
s úzkými boky,
přestaň mi strašit kamarády !
Vždyť znáš to :
Lidi Tě nevidí rádi.
Prchaj a skáčou
mezi ploty svýho osudu.
Co když i já ?
Možná dlouho na světě nebudu.
Svobodná dámo,
s úsměvem bílým,
i bez péče dentisty,
vím, bude nám přáno :
čas návštěvu Tvou zajistí.
Nevěsto, ledově chladná,
v objetí Tvém,
života síla nezbyde žádná:
unikne z našich těl ven.
Prastará krásko,
spravedlivá,
vím, že Tě neuplatím.
Stačí, že nezazní věta milá:
,,Brzy se vrátím."
doufám v tento scénář setkání: ona - mladá, krásná a plná energie, já - starej, vošklivej a totálně grogy;
ona: mám pro tebe něco super, co na to říkáš? já: au
:)
07.05.2008 22:49:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Brr. Ta řeže. Kdyby měla takovej spád, jako tahle tvoje věc, daleko bych neutek :-). 1***
05.05.2008 19:44:00 | cevert
Kakraholte, já to zase pochopil jinak :-)) Já myslel, že píšeš o mentální anorexii...
Takže musím napsat nový komentář k tématu. Já tvrdím, že pokud skutečně existuje osud, tak je smrt spravedlivá. Ale ať tak nebo tak, pořád ještě mnohým lidem nahání hrůzu...já bych ji chtěl potkat až tak za 70, 80 let - když bude zdraví sloužit a bude mi dobře!!! ;-)
04.05.2008 18:26:00 | Chancer
...nejsem si jista její spravedlností...nedívá se na věk, a to mně na ní mrzí...
04.05.2008 14:53:00 | Lota
Copak se ti lidé nevidí? Vždyť to musí být utrpení, nepřijímat žádnou stravu, žádnou energii a být tak vychrtlý...
04.05.2008 14:46:00 | Chancer