Počkej

Jen počkej, až rozkvetou šeříky,
pak budem jak milenci pod fíky,
co šeptaj si něžně slabiky
o jejich lásce veliký.

Jen počkej, až se obloha vyjasní,
pak budem stát, oba užaslí,
nad tou krásou naše duše se zasní,
a možná,na chvíli, budeme šťastní.

Jen počkej, až lehnem si do trávy,
kašleme na lidi, na davy,
už brzo nám zas někdo otráví,
ty naše srdce bolavý.

Jen počkej, až se setmí,
pak budem chtít být dětmi,
jen slzu svou tu nech mi,
a že chceš být se mnou, řekni.