Jabloňová alej
Jabloňová alej
Anotace: Automatický text zplozený v mé choré hlavě ve chvíli naprosté disharmonie s realitou... (ještě chvíli a definitivně se zblázním ;-))
Skrze plátno černé jako duha
vede cesta prošlapaná anděly
divoká zvěř vytržená z kontextu
jak výkřik na holé stránce
kosti ztraceného básníka chřestí ve větru
sfinga na okraji propasti
uhýčkána k zapomnění slastnými výkřiky panen
podobna apokryfu v podhoubí věků
letí na křídlech noci
jak kámen vržený přes řeku Styx do nemilosrdného nebe
raní rosa jak propylenové slzy v trávě
podobá se úsměvu ženy
bez něhy
bez rozkoše
s ostřím, na hrdle
jak krásný je východ slunce nad jabloňovou alejí...
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jestli takhle vypadá tvoje tvorba na pokraji nervového kolapsu...... tak já se jdu někam zahrabat, protože já už kolabuju - a na psaní jsem nesáhla od chvíle, kdy jsem tady publikovala zatím poslední text.. a upřímně, nejspíš kolabuju právě z toho, že nemůžu psát... (Bradbury ve svém Zen a umění psát zmiňuje krizi, která potká autora, když netvoří - něco na tom bude)
07.05.2008 16:06:00 | Gina Rocca
Tím jsem jen chtěla naznačit, že tak skvělý to nepochybně není, to bych nejdřív musela mít trochu inspirace a uspořádaných myšlenek...
06.05.2008 20:54:00 | Lisa.Ginmi
Chá, chá :-))) No, tak to bych nejdřív já musela trpět silným komplexem méněcennosti a sebekritikou - a to popravdě ani příliš nehrozí ;-)
06.05.2008 20:49:00 | Lisa.Ginmi
Dyť je to pěkný, tak co plašíš :)...
Tvoje básně jsou dycky pěkný, ty už skoro nemáš co vylepšovat :o) !
06.05.2008 16:39:00 | .K.r.i.s.t.y.
