Naše srdce již zanevřela na něhu
Když ocitla se, uzavřena v příběhu
Uprostřed květů vykouzlených ze sněhu...
Naše srdce jen těžko něco zabolí
Když ocitla se v ozubeném soukolí
Však vytvořena ze skály a oceli...
Naše srdce už vznášejí se v hlubinách
Nad sebou nebe, pod sebou střelný prach
A kolem sebe jen ticho, stín... a strach.
To je vskutku nádhera - nádhera - nádhera!!!
Nepochopím, jak může někdo psát jako Bůh.A ty píšeš jako Bůh.Jsem poctěna tím, že jsem si mohla přečíst něco, co ve mně zanechalo vskutku hořkosladký pocit.Patříš za tuto básenku do mých oblíbených autorů, měj se :o)
12.05.2008 14:48:00 | Il Leone Nuerobitissimo
shock....moc dobrý...
BOT: FAKt je možný napsat něco tak dobře?
07.05.2008 18:08:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková