Anotace: Taky to znáte ?
Zase ten pocit kolem pupku.
V puse chuť zubní pasty.
Povědomé tváře.
Déja vu…prý.
Mrknutí na hodinky.
A znovu tváře.
Všude.
Odevzdané, vzteklé, klidné, spící…
Děti vlekoucí školní batohy.
Sluchátka v okolních uších.
Pevně se chytnout,
a ustát tu jízdu vlastní existencí…
Zvuk sirény…píchnutí u srdce.
Co když…?
Honem otevřít knihu.
Větami se oddělit.
Od lidí, domů, aut, věcí…od života.
Všichni to občas děláme.
Zkoušíme číst cizí osudy,
abychom utekli od těch,
co patří nám.
07.05.2008 22:21:00 drsnosrstej kokršpaněl
jó, mít tak nekonečnou knihovnu skvělý literatury a ztratit na věčnost pudy a potřeby, klidně bych za to život prodal... nebo si to dovolím napsat, poněvadž taková nabídka nepřijde :)
krásně člověčí výstřižek ze života
06.05.2008 20:45:00 Cecilka
Zkoušíme číst cizí osudy
a nasloucháme jejich vyprávění,
sledujeme ty všechny dráhy cest,
krkolomností, zakřivení...
Hledáme...návod, kudy vést
svou vlastní mysl, kroky?
Nebo jen chvíli pro úlet?
Však letí...hlavně roky...
Hmmm...
06.05.2008 16:26:00 uživatel smazán
Zase to ráno :-) Jak pořád říkám - nejtěžší je vstát z postele...
06.05.2008 09:40:00 akneliam
miluji probuzení když obloha tváří se modře...
taky to znám a velmi dobře...
s knížkou ve vlasním soukromém světě
těším se uletět k osudům ostatních třeba i na kometě...
moc se ti povedlo, odloupnout slupku mnohého z nás :-)
06.05.2008 08:53:00 NikitaNikaT.
Hodně působivé dílko, s koncem tak nějak souhlasím, jen je asik třeba nezapomenout se k nim zasejkc vrátit ... bohužel, bo někdy bohudík ... roboti hlásí SOS
06.05.2008 08:53:00 cevert
a taky nacházíme, co je v nich. Až je pro bolest očí sklapneme, rozhlídneme se kolem. Kolik jich asi takto po večerech čte? Křížovky, sudoku a Story. A jsou v pohodě, při rožlém světle spí a časáky na zemi se válí.Tak vstanem, na místo dáme, zhasnem a koukáme do stropu, že? Perfektní 1***
06.05.2008 08:44:00 WAYWARD
...krásně napsaný kousek života,pro některé zůstane celým,pochopitelně bez té knihy :-)