Odpuštění v opuštění

verunča Básně » Ostatní

Anotace: Trochu zmatená...nepodařilo se mi tomu dát nějakou formu. ČEHO SE NA NÁS DOPUSTILI JINÍ, S TÍM UŽ SE NĚJAK SROVNÁME, HORŠÍ JE TO S TÍM, ČEHO JSME SE NA SOBĚ DOPUSTILI SAMI.

Odpustila jsem Ti, už nepoteče krev.
Odpustila jsem Ti..tak utíkej!

-Loď už zase ztrácí břeh-

Taky já dnes opustím
tuhle zemi prokletou
Nemám už chuť být jen
malíře smutnou paletou
Perem
čekajíc na básníka
Srpem
v unavených rukách rolníka.
Chci sama vést svou vlastní válku
Já proti době!
A až najdu bílou vlajku,
zamávám jí jenom sobě.

Než své tělo stoleté
na moře však vypustím
Nezbývá než doufat, že
si jednou také odpustím...