Nebe, peklo, ráj

Jak bludní poutníci
na pouštních dunách
jichž hrdlo prahnoucí
sní o božských manách.

Jako dva poutníci
u příkrých skal,
drápem se ke špici,
lámeme žal.

Jak slepí poutníci
s pistolí u hlavy,
stoupáme s milicí
ke schůdkům popravy.

S lehkostí bludu
vstříc zlaté záři,
letí dva andělé
s úsměvem v tváři.

Naivní domněnka
upadá v mdloby,
splativše prohřešky
koketní doby.

Až zemského jádra
toužebný spár,
uchopil křídla
a spálil je v žár…