Byla jedna růže
jenž od Tebe byla
tknout se rtů a kůže
právo nepozbyla
mých rtů se nedotkla
dlaň ji nesevřela
mám svůj květný poklad
daleko od těla
bůchví, kdy ji spatřím
barvou smím se kochat
rok, anebo dva, tři
čekat jako socha
alespoň ta vůně
kdyby byla k mání
slyšíš? socha stůně
i ten stín tam za ní
můžu chtít se s růží
ne na dálku líbat..
proč mi rudnou uši
mlče jako ryba?
"Za trochu lásky šel bych světa kraj... šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý...
šel v lednu, no v srdci věčný máj...
jak ten, co stojí u dveří a prosí."
J.Vrchlický
30.05.2008 19:16:00 | waterlily
Milý pěvče, drahý básníku, tvá ruže tě vždycky milovala (možná jinak než sis představoval),no ve své křehkosti a slabosti se ti nikdy nemohla ani vyrovnat,ani přiblížit.
25.05.2008 09:54:00 | waterlily