Návrat
Návrat
Pokouším se vrátit sama k sobě
Tápu v mlhách budoucích tvarů
V cárech pavučin utkaných z vůní
Jak orel nad mraky nevidí nic pod sebou
a pak se střemhlavě vrhá pro kořist
Objímám se vlastníma rukama
Osahávám váhavě svoje tělo
a doufám že najdu starou známou jizvu
Vnořím se do ní a ztratím se sama v sobě
Utopím se v kvasící kádi včerejších dní
Ruce na nichž ulpěla má vlastní krev
vztahuji vysoko nad galaxii Světů
Prohýbám se hluboko dozadu
až za vertikálu jistoty a cudnosti
A na mé hrudi pokojně spočinula Planeta
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Je to hezké...nevím jestli jsem si to správně vyložil ale protože se mi to líbí, nechám si to pro sebe.
Ahojky Bobi
20.05.2008 13:36:00 | bobi bobie
Zajímavé, Hanzsko, nedávno jsem se také v jedné básničce objímala...ovšem ne ve věnci tak krásné češtiny.
16.05.2008 00:48:00 | Liv
Těžko říci, jestli jsem něco z toho správně pochopil... ale čpí z toho opravdové emoce.. síla...
12.05.2008 18:20:00 | Šerák
