Anotace: spontánní úvaha...o Tvém městě...smích
Tvé město...
měsíční krajina
z měděných drátků
zanedbané noci plynule přechází
v táhnoucí se dny
a kdesi v dálce
rozteklým asfaltem
prolévá potoky slz
s odplaveným nábytkem
kam v poledne odkládáš
unavené sny