Co Ti chybí, pověz mi,
s tajemstvím já smlouvu mám,
se vším živým na Zemi,
já Lásce touhu rozkrádám.
Co nemáš a trápí Tě,
chceš rozvinout Nebesa?
Co máš navíc za bolest,
která brání hvězdám kvést?
To jen Tvůj stín trápí Tě.
Co nebylo a bude,
co bylo a nebude,
nazvi to už „Přelude“!
Proč chceš víc než máš,
podívej se do dlaní,
máš zrak nejen na hraní,
ale k čtení krás.
Cítíš, chodíš, myslíš, vidíš,
proč chceš víc než máš,
proč se bráníš duše sobě,
dej dvě deci na kuráž.
Máš vše nutné k životu,
čert vem všechno ostatní,
máš srdce plné tlukotu,
jak silnou záři polední.
Stačí přijmout…
hmmmm, Ivošku, velmi povedená básenka...skláním se...(cítím tam tu hloubku, ty víš)
22.05.2008 20:38:00 | Verena
moc krásný:))) a pravdivý ,každej by se měl zamyslet... člověk bude šťasnej až se bude radovat z takových maličkostí jako z kterých se dokáže trápit ..:))) a teď svítí sluníčko ,tak proč nemít dobrou náladu ,že? ... i to je to ..hodně:)
15.05.2008 11:27:00 | Woski
Míváme pocit, že nám stále něco chybí, místo abychom všem řekli, mně se ten život líbí...krásně a pravdivě jsi to vystihl :-)
14.05.2008 18:40:00 | Lorraine