HOLUBINEC

Anotace: ...ač holub,byl chlap.

Dva páry holubů pět jich tam sedí,
jenom tak tlachají co druzí vědí,
on prý ji ufrnknul s nějakou sovou
co bude dělat,lítat tmou s novou?

Co na ní vidí jen blbě žmourá,
že všemu rozumí...nějaká coura,
hlavu má velikou k tělu se nehodí
ještě ji nakonec dokola přehodí.

To si to pohnojil,ty její moudra,
vždyť ani neví co je to modrá,
"prý ňáký nachový",peřina citů,
poslyšte vážená,ty slova mýtů.

Však on to pochopí,až bude pozdě
já už ho nechci,ať skončí v hrobě.

On se pak připlazí a bude prosit
a jeho křidélka budu já nosit
za mladou sovou nebude truchlit
přece si nemůže jenom s ní užít.

Mláďata neměli měli jen sebe,
spolu se mazlili v noci i vedne,
holubák pochopil moudrosti života
nejlepší pro všechny,je prostá nahota.

Zvednutý kámen,trefa je přesná,
peříčko odletí,rána je čerstvá,
na těle na duši co bude dál,
vezme si Bůh co jednou dal?

Ten starý holub u choré sovy,
nosí ji mláďata,myší jsou hody,
čechrá ji peříčka do ouška vrká
ona jen tichounce zahouká v mukách.

Křídla svá roztáhl aby ji chránil,
před deštěm před lidmi...neochránil,
zemřeli společně v dutině stromu,
za bouřky závistí a stovky hromů.