Lucii (O dešti)

Za střechy padá slunce, déšť
skrývá kapky mezi stromy.
Kročeje na pokrajích cest,
Patřící lidem, co se bojí.

ref:
Vzlétnout a až ke hvězdám,
Kdo z vás poletí?
Prší, prší…

Jsem, ale nevidíte mě,
víla, co rozpustila vlasy.
Za noci s větrem tančíme,
Ráno mi navlhčilo řasy.

ref
Jsem sen, co se ti nezdá,
ty jsi mé prokletí.
Ááá
Prší, prší

Dát nech se vést, pojď za mnou ven
do mokré noci, uslyšíš
mé kroky všude, kde jsem,
podívej, padám ještě výš.

ref
Prším a voda jsem já,
padám ti do vlasů.

Dávno tě znám, srdce tvé ovlažím,
dát lásku svou těžké je závaží.
Pláču a mám slzy na skráních,
kolik je kapek a kolik mé lásky v nich?