KDE KONČÍ SNY BLÁZNů...čtvrtý příběh z cest

Kde Končí Sny Bláznů...
***********************

Kde končí sny bláznů...
Zástupy čekajících po pás v živé vodě,
pro jistou smrt jdou,nejisté štěstí
na jedné noze stojí,vše je na náhodě,
jak určí stáří letokruhy skal a sílu pěstí...

Slunce napůl chrání,napůl zabíjí
hluboko v srdci zatne ještě dráp,
bodne si,
vyšle zprávu po fotonech
jak po hřejivých tónech,
co v uších rozehraje sólo na vodopád
a nohy,dlaně v písku,jako krab.

Čím dál a hloub ten průnik,deflorace Země,
tím míň světla,ale vody stále dost,
po těle chladí.Modře usmívá se,jemně.
Zůstane NIC.Jen sluncem vybělená kost.
Tu najdi.
Přivézt zpátky nech a
polož v Čechách,v lese
na zelený mech.
A chvilinku mi zpívej,měl jsem to rád,Ty víš.
Už nechci být "živej",na tom mechu spát
chci,a je hebký jako plyš...