..snad za sto let a nebo víc
přiklonil smutný básník k šípkovému keři líc
..jež za mnoho let
nikdy nevykvet
..jednu větévku pohladil
osamnělý lístek políbil
..země začala se chvět
když na větévce rašil květ
..z květu vynořívší se žena
k básníku láskou .... zahořela
Jednou ty růže jistě vykvetou,
a já doufám a věřím,
že jen pro Tebe budou ...
28.05.2008 06:19:00 | NikitaNikaT.