Už vynechávám slova
sotva se znova nadechnu
zdechnu a slovo za stolem
slovo za židlí i za slovem
pochodem, pozorem, pohovem
A Gója dojat, dvojak
v bytě stojí podobojí
obojek si navlík kojí třešeň
svěšen jeho prs je nízko
markýza andělů ulízla si mlíčko
tam, kde byla sladká dřeň
Pěň se má mízo, jen se pěň
a já budu ztopořen se lísat, laskat,
tleskat, spořit, topořit a věřit
věřit na zázrak, ten beztak příjde...
Neuvěří, peří, kreří hledí do OBLAK!
Kam až to může zajít? Za rohem něco bude číhat, tak tam se odvážim až příště, yes i like it! :o)
22.07.2008 14:26:00 | Rybí_kost
Je v tom něco Werichovského (když napíšeš báseň s
jednoslabičnými slovy nebo se slovy se třemi písmeny),
Čapkovského, využívá mnoho synonymů na jedno vyjádření
(podobně to pácháš ty), cosi syrealistického s čím
do ČR přišel Víťa Nezval.
15.06.2008 16:50:00 | jehlaspichlas
Začalas pochmurně-možná jen podle mně,ale od Góje mě to chytlo a bezva zážitetéměř prožitek-ukradený ti.
11.06.2008 20:56:00 | s.e.n
A mě se tam líbí to erotické salto:)) Jinak´s měla samosebou pravdu.Roboti melou něco o JZD,copak nevědi,že už je dávno zrušili?:) -S-
09.06.2008 09:05:00 | Skywalker
Ukázkový surrealismus, to já zbožňuju.. Navíc tak svižně, čtivě a rozverně napsaná báseň.. Tomu se říká talent :)
28.05.2008 23:17:00 | Arakkis