Anotace: .......
Třináctou komnatu
rozhozené duše
-tak nějak mimo
věcné chápání-
zamkla jsem na
skleněný zámek
bílých chrámových zdí
vlastního těla
toto předjitřní bezčasí
zhmotňuji
do podoby
bezeslovné písně
zpívané zvonkohrou smíchu
nerozhodného poznávání
hladový trýznitel
závratné blízkosti
uvláčel mé neřestné sny
do podoby realistických představ
neustále promítaných
na plátna bezejmených pocitů
pokroucená strachy ze selhání
nervozním
neviděná
ve svém vlastním boji
darováním přijímám
znovunalezení vlastních hodnot
beze slov musím
bez bolesti vlastnických práv
jsem šťastná - jen tak
pro střípky tvých očí
na střence bílé noci
Vidíš když to tak teď čtu asi máš pravdu.....ne to nebyl úmysl........prostě mě to tak napadlo...já píšu rovnou neupravuju ani nepřepisuju...píšu to tak jak cítím
03.06.2008 13:36:00 | Lucie Teru
Báseň plná přídavných jmen! Zajímavé! Jako bys měla strach nechat byť jen jedno jediné podstatné jméno osamělé :o)
03.06.2008 11:57:00 | Hannazka
Škodí škodí co na to říct....snad jen řeknu svý duši ať příště diktuje mi líp :-)
29.05.2008 08:40:00 | Lucie Teru
krasne slovni obraty, ale vseho moc skodi :-), to jen,abych furt nechvalila :), jinka se mi libi :)
29.05.2008 08:16:00 | saddova
Skvělá báseň Tvé tradiční hloubky duše, Ty to jinak prostě neumíš :-*
29.05.2008 07:41:00 | Levandule
šťastná jen tak............jen tak....krássné pohlazení po ránu Lucííí díky :o)
29.05.2008 07:25:00 | Noc17