Lazarevo

Anotace: Měděný jezdec...Rusko...1942

Tam za lesem na mýtině,
tam, kde voní jehličí...
Podléhají té vidině,
že válka lásku nezničí...

Milování v řece Kamě,
průzračné jak cit sám...
Ostatní věci působící bezvýznamně,
život v Leningradě?....pouhý klam...

"Lazarevo dál je smrti,
blíž životu,
blízko nám...

Přežít dobu, která drtí,
srdce v dlani,
toť náš plán..."

Za lesem, kde ptáci pějí,
kde slunce pihy maluje...
Duše dvě se touhou chvějí,
jedna druhou miluje...

Miluje...

...ty zorničky očí láskou po okraj naplněné

...ty výkřiky hlasité, avšak uvolněné

...polibek za svítání vtisknutý na víčka

...on tolik veliký, ona tak maličká...

"Šuro, jsem tady,
necítíš to můj vojáku?"

Koruny stromů sklánějí se jim nad hlavami...
Sluncem zalitá krajina....
Srdce naplněné obavami...
A voják jí v naručí usíná...