Anotace: ... vyčteno z unavených očí ...
... poutníci z pivoněk ...
menší než vztek
z rozsypaného čaje
při pohledu bez brýlí
Vojsko ničící
podlahu zahrady
Ve jménu vůně
kráčí přes mrtvoly
až ke kotníkům člověka
Pocit rozmačkaných mšic
myšlenek,
které už neznají severní stranu
a na královnu srdce zapomněly
Jen mikrokapky krve
vlastních ztrát
řežou pohled z duhovky
na slzy bezmoci
(nezapomeň,
že je chytám do dlaní
a v lásce hřeji
jejich mokrý kabátek)
13.06.2008 08:51:00 Aťan
Zjistil jsem jednu věc - kde má koment šmudlas, jsem na správné adrese. ...a že bych rád napsal stejný koment jako on, netřeba dodávat...
03.06.2008 22:36:00 G.P.
Jasně, že je to mravencích - těch zrzavých, co jich máme plnou zahradu... ;-)
03.06.2008 07:45:00 Šerpík 1
...třeba je to i o dlaních, které umí hřát
a těm mokrým kabátkům nejen své teplo dát.