Gwyneth, Rose a já

Anotace: ...

Vyrvané z hloubi hlav
myšlenky
polehly k patám křídových skal.
Gwyneth, Rose
a já
v pláži zabořen,
kotníky ledovou solí
obemknuty.

Rusovlásky protančily
vichrem od moře,
zkamenělý pocestný
hlazen jejich prsty doběla
z písečného lože
mlčky se zvedá.

Trylky hrdel
klenou se v měděnou spirálu
nebeských strun.
Z tváří rozlijí se pihy
do slunečních skvrn.
Víly když milují
i hvězdy tají.

V modrém březnovém dni
oblázky vetknuté do čela,
zvracím do příboje
dvanáctiletou whisky
z palírny Franka O´Hary.

Odcházejí,
až žehrá vlnící se louka
na boky mých žen,
pod zlomeným břehem
osamělý mužský kámen
padlý jakoby odjinud
poutá tíhou sobě vlastní
jeho rmut.

Avšak slýchávám je po staletí
zátokou u Kilkee
zpátky se vracet,
probouzejí neživé
a smrt je jen další sen.