Anotace: Myšlenkové vibrace, daguerrotypie, přelomené prsty. Vážně nevím, co mě to poslední dobou napadá. Bude to asi tím, že nic moc.
Opadem topolů
duše líná
dusí
v hrsti
nádech
prsty
mušelín a
modrý samet.
Kolem
štěstí
Závratě zatočí
Střelka zlatá
z kompasu
z očí
do očí ale
jen do pasu
Prach
sedá do ticha
Pilastry svalů
socha
nedýchá
Balet rojem
Asteroidů
*
V peřejích krajek
pod sněhovou závějí
na zapřenou
v kostele
za oponou
zavřenou
před nenechavými hlasy
Po vůli stala se
studenou
ikonou
~Asi~
Nedej se odradit od toho, jak cítíš a chceš psát ty, není důležité, aby rozumněli všichni, důležitá je zpověď TVÉ duše. Je to vynikající dílko. "o)
18.07.2008 08:25:00 | Churry
jj. souhlas s kokršpanělem. a možná proto mi tak sedí. ta její neuchopitelnost. těžké asociace, chladná krása
21.06.2008 20:03:00 | brooklyn
Doma, doma, doma. Doma je ve stratosféře, tak jaképak copak, tam byste hledali teplo? Ale jděte.
Mimochodem, krása. Anebo ne mimochodem, prostě ano. Tedy hlavně. Anebo jakkoli.
08.06.2008 20:59:00 | Já Esther Ruth
zajímavá... v první části na mě působí strnule, chladně: mušelín, sochy, modrý samet... jako světlo v zaprášeném ztuhlém prostoru, poslední sloka je taková životnější (nikoli veselá), taková citová... peřeje krajek, po vůli stala se... z těch dojmů se mi jakýs obraz sestavil... není to jednohubka na rychlé přečtení/strávení
06.06.2008 23:55:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Hezky napsaná
04.06.2008 20:46:00 | Ewineccka
taky mě baví ta různorodá slova, víří, ale vůbec mě jejich množství neruší. nevím proč, ale tohle doma na mě působí chladně a ne hřejivě, jak bych předem očekávala...no vždycky to tak není, to se ví, o to je to zajímavější, že překvapí:)
04.06.2008 17:32:00 | Dota Slunská
posledni sloka se ti povedla nejvic, rekla bych...
použila jsi zajimavych slov...ale nejsem si zcela jista, že každý zná vyznam všech slov..včetně mě...leckdy je méně více...
04.06.2008 11:32:00 | saddova