Neprošla jsem svým vlastním sítem.
Mám příliš mnoho všedních vin.
A pod tragickým koloritem
se střepem bodám do slabin.
Kolik že času probdělého
si střádám do svých starých ran?
a i když matně tuším z čeho...
sama sebe se nezeptám...
proč brečím
Ta první sloka! alineo, jestli se psaním začínáš, tak jsi hodně dlouho nepřiznaná básnířka.)když do sebe slova takhle pěkně zapadnou, je to jako milování...
05.06.2008 15:42:00 | Art Brasi