Můj stesk
Můj stesk
Anotace: postesknutí nad sebou samým...
Pozdě v noci chodím spát a brzo ráno vstávám,
vlakem jezdím tam a sem,
o sobě přemýšlím, nad sebou váhám,
kam vlastně patřím, kdo vůbec jsem...
Jsem rovnice, na níž řešení není,
jsem hádanka, na kterou není odpověď,
jsem jako počasí, které se stále mění,
jsem současně "předtím", "potom" i "teď"...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
01.08.2008 08:22:00 Jiparo
přečetla jsem si i Tvůj Smutek a myslím, že když si takto krásně teskníš, paradoxně budeš tvořit lepší a lepší dílka :)
(když je člověku nejhůř, psaní jde tak nějak samo a má obrovskou sílu)...tím rozhodně nechci říct, že se máš smutnění oddat - úsměv má taky velkou sílu :)
