Anotace: jen tak, bez nadsázky, bez pointy, bez příběhu, se skrytou myšlenkou.
Na krovkách brázdíme vesmírné lány,
po stopách hvězd v prachu,
korále vzpomínek a tiché plány,
schovány v ešusu času.
Touláme se v končínách i dál,
ztracíme se sami v sobě,
svět byl náš velký sál,
však kroužíme ve špatné době.
Nebí vstříc,potichu, hraje noc
a my tužebně ležíme.
V očích leskne se velká moc,
když o lásce směle sníme.
Jsme atom v pustém vesmíru,
který si nedovedeme představit.
Co je to vlastně za sílu,
že se přes něj nedokážem dopravit?
(krapet je to kostrbatý, stojí to za úpravu, ale čert
to vem)
19.06.2008 07:43:00 | jehlaspichlas
tak jsem četla některé tvé předchozí básně a jsou bez chybné,proč tady jich je přehršel?
07.06.2008 08:11:00 | takova
Naše možnosti jsou omezené
nevybíráme si místo, dobu, čas
i ze snů někdy zbyde jenom mráz
avšak zápasy a boje nejsou nikdy plané
to je to, co posune nás dál
hlavně, že ten oheň plál
07.06.2008 01:11:00 | SZN