Nenapíšu auž ani polovinu sloky
všechno se motá
svádí mne hmota
chytla se do pavučiny
všechny stíny zaplašíme
možná je i uslyšíme
padá mi na zem jedna z šišek
a malý Ježíšek
zjevil se nebem
mluvil s mým stromem
pradávným otcem
vesmírným domorodcem
copak mu říkal ?
Proč můj strom vzlykal ?
pak smál se do koruny
vystrašil harpuny ?
Proč píšu jako o závod
to asi brzo dohoří svíce knot...
obcas by nezaskodilo si basen precist nahlas sama pro sebe, ty nedostatky snad uslysi i hluchy...
11.06.2008 10:20:00 | saddova