Chrámová vůně
kadidla opar
problesky záře
podlouhlých vitráží
příjemný chládek
ticho co zaráží
šepot se vrací
On tam stál
...zestárlý bezvěrec
estét
...někdy také klaun.
Ona se modlila
...potichu ozvěnou
slyšel její hlas
...jeptiška.
sehnutá záda
Kristus nesoucí kříž
nohy po kolena
dotknuté dlažby
...
tak se mu zjevila
když zvedla zrak
...chvíli se dívali
bez slova pokory
odešli pak
...do farské zahrady
v altánu místo
vedle si sedali
...zkouška nanečisto
život svůj probrali
poutníků samoty
...něžně se "dotknuli"
všelidské podstaty
i svých rukou
...a potom odešel
nádherný den
za něj se modlila
...on ji to přál
sami už nebyli
a život jde dál.
Hezky poeticky napsaný běžný příběh,ozvláštněný místem a ne zcela běžnou postavou pro lásku.
16.06.2008 18:38:00 | s.e.n
A život jde dál...jo, tak to se mi líbí ;-)
12.06.2008 17:27:00 | Chancer
Jako bych to viděla v barvě. Moc povedená. Za supertip.
11.06.2008 19:38:00 | Čarokrásná dívka od vedle
Velmi zajímavá...Povedla se Ti a souhlasím s předešlýma komentama...hezký
11.06.2008 15:19:00 | Ewineccka
Jo, povedlo se ti. Mám pocit po přečtení, jakobych shlédla film, který na mne silně zapůsobil
11.06.2008 14:25:00 | SZN
Úžasná básen, je zajímavý jak pár slovíčkama dokážeš člověku tak vštípit takovou atmošku!
11.06.2008 11:58:00 | W.O.K.O.