Naděje

Krutý osud člověče Tě čeká,
smrt mílovími kroky k Tobě spěchá.
Pár vteřin na přání poslední,
však nezoufej a radu vyslechni:
"Tvé kroky budou lehčí
jak vánek za noci,
Tvá slova budou sladší
jak zlatý med vonící.
Jen říkej, co je pravdou,
a skryj, co pro Tebe je lží,
odměněn budeš zradou,
ta na bedrech Tvých neleží.
Zradí-li Tě znovu svět,
smrt živého Tě nechá.
Zavřeš se jako růže květ
a zakryješ se zlehka."
Na tváři bledé vidět je,
ubožák svůj boj prohrál.
Úsměv plný beznaděje,
svět ze sna ho snad probral.