Rudické propadaní a velmi vzácná játrovka

Rudické propadaní a velmi vzácná játrovka

No...

já jsem byla vždycky
ta, která když se
ostatní hrajou v
písku
stála opodál,
aby se neušpinila
nebo prostě tak.

A tentokrát
jsem se prostě odvázala.

Přestala jsem být strojená.

Yeah!

Vylezla jsem na
velkou
mechem porostlou skálu,
a přešla jsem potok
po dřevěný, vratký
kládě.

Jenže, ejhle,
zajela jsem do bahna
až po koleno,
a spadla kecla jsem
si na zadek.

A co!
Mně to bylo v tu chvíli
úplně strašně moc jedno.

Ten pocit
nejde popsat,
to se musí zažít.

Pak jsem si lehla do trávy
a pozorovala
nadýchaný
běloučký obláčky...

Jo bylo to prostě
nepřekonatelný.

Ale to nezjistíte,
dokud se vám
nestane to s tím
bahnem.