Hrana
Hrana
Zdráhám se
odrazit se vší silou
ve větru.
Pingpongový míč
trefil se do skla
beze dna.
Mariášová mince v šupleti drobných
bez ladu a skladu leží
válíc se po rozích
lásky
strachu
bolesti
a štěstí.
Mincí pár
titěrných drobtů
všude kolem svinčí.
A bude tomu
dnes
jako zítra
či pozítří
do doby té
dokud nesmete je na hromadu
hra
vlastní moci
nad sebou samým.
A tak
v pětikorunu se měním
uprostřed stolu cinká
nevyřčený ortel:
Panna
nebo orel?
Hrana
mezi námi
dvěma...
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tyhle hrany jsou jako nože nabroušený
denně obehraný
jako kafemlejnek
je to k vzteku
jeden na druhýho házíme si často deku
plnou špíny
už není MY
je JÁ a TY
a prachy
jsme na tom všivým světě zbyli...
17.07.2008 21:46:00 | spare
Nerozhodno je když padne mince na hranu...
15.06.2008 12:43:00 | Chancer
Ovládnutím rovnováhy (nejen při chůzi na hraně) se ostrá a nebezpečná místa zaoblí a úzkost se vytrácí. Moc pěkně napsaná.
15.06.2008 11:31:00 | Dota Slunská
Jak jsou složité, tak jsou skvělé...všechny Tvoje básně.
A nestyď se, píšeš krásně:-)
Blahopřeji k jubilejní.
15.06.2008 10:53:00 | spare
