Třikrát si pro štěstí poskočit..
Třikrát si pro štěstí poskočit..
Každý v sobě neseme kus lidského údělu ,
proč tedy popírat svá Já ,
stát s vážnou tváří
u Adamova stromu
a trápit se pouhou myšlenkou ,
na sladký plod ráje .
Raději si třikrát poskočím ,
- pro štěstí -
a podstoupím velkolepý soud .
..vždyť víš ,
se mnou to není jako s posedlou nevěstou ,
ani jako s dílem klasika .
Nosím drahé skvosty ,
plastové berušky ve vlasech
a náruč chudobek .
Nosím i lásku ,
se smrtí se miluji
a červenám se při myšlence .
Oblékám drahá roucha
a v nich stavím z písku hrad .
Bosá probouzím valící se řeku ,
hladím pomačkanou trávu
a neuznávám stupnici vzdělání .
Chválím , kupuji
ale neprodávám ,
jsem vazalem doby ,
ale i králem světa..
Mé prostořeké Já
je píseň beze slov ,
rozhodnutí srdce ,
souzvuk ticha , hromu
a hadí ozvěna ,
vibrujících šamanských bubnů .
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Taky si zkusím třikrát poskočit,
však štěstí stále žádné,
možná jen těmi otřesy
ten můj hrad z písku spadne.
24.06.2008 00:21:00 | Šerpík 1
tančím skočnou, bez vzdělání
bez roucha, co zdobí skvost,
strom Ráje zve mě k milování
k hradu z písku stavím most
až skončím jednou v pusté stráni
jak žití velí povinnost,
kde času stín před vášní chrání
řeknu, tančil jsem a dost
***
Jiří s.
19.06.2008 10:52:00 | j.c.
Taky neuznávám stupnici vzdělání, spíš stupnici vývoje duše... ale kdo by to měřil a počítal :-) Je to stejně věc každého z nás...
Jo, přivolalas mi touhu po pláži, stavět hrady, cvrnkat kuličky, blbnout ve vodě... ;-)
19.06.2008 09:29:00 | Levandule
