Anotace: Někdy si děláme z podvědomí sami smetiště. Jen jeho úklidem si můžeme pomoci.
Křižovatky bolesti
dál brázdí mé dny
Čtu Lazareva
Prosím, žebrám o odpověď
Až meditace mezi vlákny masa
podvědomí
vykřikla svou tichou odpověď
DLUHY
…..
Vyúčtování 2007
přineslo nečekaný dar
úspor lidských značek
materialismu
Touha po šatní skříni v ložnici
(oblečení máme jen provizorně na tyči)
střídavě měnila potřebu
dát uspořené peníze
na koupi vozíku,
který nutně potřebujeme
na tábor a pro podnikání
Taky plot v havarijním stavu
volá o pomoc
A strach před útěkem štěněte
pocity jen stupňuje
(tohle všechno mělo být překvapení pro Tebe, lásko…)
…..
Mám velké bolesti
a hledám odpověď
Prosím…
…..
Roky potlačovaná
Zašlapaná do podvědomí
Škrcená drobky bídy
a nezaměstnanosti
trpělivě čekala
na mé znovunalezení
Občas vystrčila hladové prsty,
abych ji zase přiskřípla
do vrátek zapomnění
(dávala jsem přednost dětem, promiňte)
TOUHA
ŽIVOTNÍ POTŘEBA
NEDLUŽIT
I Bible říká,
abychom spláceli státu, co jeho jest,
všemu lidskému, co náleží,
aby duše mohla být svobodná
(na dluhy umírám)
…..
Dívám se do Tvých podzimních stromů
v obraze nad postelí, Míšo,
a uvědomuji si Tvoje čisté srdce,
roky čekání,
protože mi věříš
(ještě věříš?)
Musím najít Vaši rodinu, pane,
protože se obávám,
že Vám již cestu dávno zastavila
přísná dáma rakovina
A Vy, pane, můj další dodavateli,
žijete ještě?
(kožené sáčko po Vaší zemřelé ženě
stále uctivě nosím…)
Manželé s prsty v hlíně…
dokonalé otisky umění
také stále krášlí mé okolí
Vaše listy na keramice tolik miluji
Jsou tu i další, kterým dlužím
z doby svého podnikání
Ale to byli lidé s nečestnými úmysly,
tam se moje dluhy mění v jejich podvod
(jejich dluhy)
…..
Dar
po rekapitulaci dluhů
nestačí
Není v mé moci řešit
pozemské věci
Zase mi zbývá jen snaha
Snad se však sníží břemeno,
které nosím zarostlé
v jizvách duše
Možná mi to trošku uleví v těle…
Co je však bolest mého těla
proti zklamání,
které jsem nechtěně způsobila?
Vím, že okolnosti tancovaly
na hranici pekla…
proto si odpouštím
Prosím, odpusťte mi také…
(možná to trošku pročistí moji karmu
a vrátí vzácný kousek zdraví)
Předem poníženě děkuji…
Každá vaše snaha mi odpustit
bude stonásobně vrácena
zrcadlením mých šťastných slz
Odpuštění je totiž
nejsilnějším lékem
pro pavučinu
lidského bytí
odkazuji se (mohu-li) na tvora "katpok", vzal mi to z kláves... jinak: dobře psáno, ani na mžik jsem si od toho neodlepil čumák a roloval a roloval... až už to najednou nešlo
24.06.2008 22:53:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Jo, Hannazko... u mně nejde o to, že bych někdy ve svém životě utrácela víc, než vydělám. Šlo jen o určitou dobu podnikání, kdy mi dodavatelé dávali třeba i do komise zboží - originály obrazů, keramiky, skla... Nájem byl příliš vysoký, tržby nízké... a než se z toho člověk vyvlíkne, všechno řádně ukončí... je v tom po uši...
A to, co mně dodnes od těchto dodavatelů obklopuje, je řádně zaplaceno... jenže z té doby, kdy jsem neměla ani na rohlík... stále dlužím...
Roky utíkají a já stále dávám přednost dětem, řeším současné problémy, protože stále nějaké přibývaly... Stěží to zvládám i nyní, ale minulost nemám uzavřenou, a to mně tíží...
20.06.2008 12:21:00 | Levandule
jééééé!!! :o) Já jsem napsala obježivo jako od slova ježek... ale to asi špaténka, co? :o))
20.06.2008 12:03:00 | Hannazka
Ach Levandulko! ani netušíš, jak MOC Ti rozumím... Není v mé moci řešit pozemské věci... nebo: na dluhy umírám...
Jsem bohém, básník a blázen! Jak mám řešit svoje dluhy? Jak? Pracuju, ale vydělávám málo na to, co utratím a na splácení dluhů už nezbývá. Tisícovka sem, dvatisíce tam a ...
Aaaaale, nakonec i v ústavě je řečeno že peníze jsou obježivo a jejich zadržování je trestné - a já, promiň mi, bych se opravdu nerada dostala do rozporu se zákonem!
_________
Robůtci píšou NYL - ten všechno smyl :o)
20.06.2008 12:01:00 | Hannazka