Neumím pěstovat květiny.
I té bílé pivoňce
jsem otrhala plátky.
Jako o Božím těle
jako na svatbu
jako na pohřeb.
Neumím péct koláče.
Leda tak zhltat je
zatepla
předčasně
a pak mi bývá zle.
Neumím chodit na jehlách
tančit
nosit krásné šaty.
Jak povrchní,
jenže takovým ženám
závidím.
Nejsem zahradnice
hospodyně
ani krasavice...
Cítím se ve slovech ztracená.
zatracená
promarněná
bezejmenná
bezhlesná
nevděčná
odhalená
dočasná
prázdnem naplněná
promíjená
předčasná
váhající
slabá
že uvěřit váhám...
Ztracená ve slovech...
Však svítíš v každém písmenu své básně,
proto jsi básník,
který loví perlu naděje pro sebe, pro jiné...na dně...
21.06.2008 21:34:00 | Levandule
Taky neumím fůru věcí, ale zas mám vlohy k něčemu jinému. Zbytečný člověk není, nemůže být. Jen si tak připadá...
21.06.2008 20:49:00 | Chancer