Dnes...
Dnes...
Anotace: pocity na zastávce tramvaje...
Ráno.
Už s lehce nostalgickou příchutí
smutného večera.
Pastelová paleta fasád.
Koleje s cílem za obzorem.
Blankyt oblohy.
Čistý a volný.
I v hlavě čisto.
Včerejší slzy ?
Ale kdeže !
Ty přece nikdy nebyly.
Už pro ně není místo.
Prázdná ulice.
Jsem tu asi sama.
Ticho kolem.
Ticho zevnitř i z venku.
Promiňte, už mlčím...
nechci přijít o ten okamžik,
kdy se nadechnu a nastoupím.
Ta jedenáctka by možná počkala,
ale život nečeká...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk03.07.2008 18:43:00 drsnosrstej kokršpaněl
cink, cink... dveře se zavřou, život ujíždí dál...
chtěl bych mít stopovací tlačítko a vžycky to v takovej moment típnout, aby se svět zastavil a já si "užil" ten okamžik na samotný dno... po přečtení téhle dokonalé básně mi přijde, že máš pro výrobu toho tlačítka lepší výbavu
22.06.2008 13:12:00 uživatel smazán
Někdy se probudíme s optimismem a nemyslíme na to co nás předtím potkalo...a právě tenhle stav mám nejradši ;-)
