Anotace: Zvláštní básnička, která působí opravdu zvláštním dojmem...Jinak kdo by nepochopil konec, ta holka skočí ;)
Hledím v dál,
přemýšlím.
Co bude se mnou dál?
Netuším.
Proč osud zlý je,
a má bytost,
jak temná sluje,
miluje tichost
a stále stůně?
Jako vítr
se stébly trávy,
tak osud se mnou
pohrává si.
Zničil mou duši,
kterou v noci
strašnými sny mučí
svou obrovskou mocí.
Nad obzorem kotouč zlatý,
zalije světlem krajinu
a já stojím zoufajíc,
že už brzy zahynu.
Lidé jsou nevděční
a nikdy nepochopí,
že jiní jim květy k nohám nosí
za cenu že ulpí
v pavučině smrti,
ze které už nelze
uniknouti.
Napínám křídla bělavá
- jako anděl.
Pode mnou propast ledová,
byl to můj úděl...
Dávám další Tipas:-)
Opět velice povedená básnička. I když nejsem bůhvíjakej zkušenej básník jako odost lidí tady, ale mě to přijde napsaný tak profesionálně a zároveň s citem. Nežene se to do extrémů a krásně to do sebe zapadá.
Paráda:)
23.06.2008 16:34:00 | Lyuk