Jedna ve dvou...

Zavřel jsem dveře,ulehl a ponořil se do tmy očí,
vnímám jen jak se země točí…
Opisuje věčný nekonečný kruh….
časová o..smyčka je můj věrný druh…
stupnice má osm not,
na čele se tvoří řeka….
kdo ví,co mě na hoře čeká…
schodiště na věčnost,
já zdolal zatím osmý schod…
v srdci rudý pot se rosí,
probděl jsem už osm nocí…
okouzlený lásky mocí,
síla hnací…
v motoru spalovacím….
Zpívám si svý nekonečný osminkový blues,
nasednu na velký osmihvězdný vůz,
ten obsazen je myšlenkami osmi můz…
Projedem mléčnou dráhou,
to bude skvělej skluz….
Osmý den potřeboval bych jak sůl,
když požádal jsem o něj,
ze shora řekli mi po osmý…
,,přestaň už oslavovat osmy,, …..
koukej radši zmizet do kytek….

a tak se válím v kytkách…
sním o zlatých rybkách…..
jak se tak válím…
Najednou vidím jednoho chlapíka,
zkroucenýho jako devítka…
vlasů pár...vypadá jako vševěd...
na bedrech jako by vláčel křížků devět,,…
Povídám:,,Pane,co mi lezete do kvítí?
rybičky odplavou,já budu Ten v žitě,co nic nechytí…
Tak radši jděte o kus dál,
tady můžete potkat hejno facek,
až se vám v hlavě rozsvítí…

Pán najednou se narovnal,
kolem hlavy zjevila se svatozář…
No,teda!
Já málem pánaboha zfackoval…
Ještě,že to ten maník tak nebere,
pochopil….posadil se ke mně…
teď čekáme spolu,až nějaká zlatošupinatka zabere…

Po očku sledoval jsem jak to zářivé kolo,
kolem hlavy bohovsky rotovalo…
Napadlo mě:,,Na začátku všeho byla přece nula!
anglicky ,,zero,,
To mě skoro porazilo...
půjdu se probrat,osvěžit na jezero…
Skočil jsem do vody a utvořil se kruh…
Je mi to jasný…život je nekonečný…kolo…
Někdy si zpomalí,
Někdy se rozjede,
Někdy jsem veselej,
Někdy mě kolo přejede…
Kolo je hříčka kreativní….
Všechno je vlastně relativní…
Kreslím si koloběh,
a linka z tužky….

opisuje věčný nekonečný kruh….