Bílá...

bílá, bílá, nekonečně bílá
uprostřed víla - taky samozřejmě bílá
bílý zdi a bílá postel, snad k tomu chomáč vaty
páry teplých rukou - jak jinak, samozřejmě zlatý
potom šťastný úsměv, sbohem uchvátaný
i kdybys zapomněl, nezůstanou samy
zas potopí se kdosi do nekonečný bílý
a další oči prosí o zlatý ruce víly
(tohle jsem napsal kdysi v nemocnici)