Přátelství má svoje kouzlo!

Anotace: Tohle jsem kdysi spáchal v soukromé diskusi na téma přátelství. Protože se však vzkazy mažou, zkusím své dílko zvěčnit tím, že ho dám do placu...

Přátelství má svoje kouzlo,
když čas krátí dech i věk,
ač rádo by jinam sklouzlo,
váháš ke rtům přimknout ret.

Přátelství má svoje kouzlo,
jiné, než to vzplanutí,
co až k nerozumu sklouzlo,
divě mávlo perutí...

Přátelství má svoje kouzlo,
v sebevládě spočívá,
ač rádo by jinam sklouzlo,
(rád bych Tvůj byl a Ty má!)

Přátelství má svoje kouzlo,
ač zná, tak nezatratí,
v nenávist by sotva sklouzlo,
žárlením nepotrápí...

Přátelství má kouzlo svoje,
že druhý, ač už Tě zná,
nikdy nezatratí Tvoje
Já, a stále rád Tě má!

Přátelství je bratr něhy,
v očích plane věčná zář,
ač zná všechny Tvé příběhy,
přesto neodvrací tvář!