Anotace: ...věnováno Jardovi (Jaroslav Hrabec), tomu nejlepšímu třídnímu učiteli na světě...
Sbírka: Ráno
Náš odchod už je tady,
je čas uplatnit vaše rady,
které jste nám po dlouhou dobu,
do hlavy tloukl jako skobu,
když bavili jsme se v lavici,
po vaší pravici i levici,
ale hlavně po celé ty roky,
kořenil jste smíchem naše kroky.
Jsme hrdi že vás známe
a zahanbit se nenecháme,
teď střední školy jsou už naše,
z mozků budeme mít znovu kaše,
a když se o tom teď tak bavíme,
asi s vámi naposledy takto slavíme,
a tak můžete už klidně spát,
zatímco my budeme na vlastních nohách stát.
I když jsme vás občas pružili,
jen díky vám jsme si to vážně užili,
a společnými silami tento ústav přežili!
Takovou třídu neměl a asi už mít nebude... jeho slova se nezapomínají i kdybych chtěl... třeba tady za nějaký ten rok napíšu o dalším třídním učiteli... ale už to nejpíše nebude tak srdečné a upřímné...
06.07.2008 08:39:00 | Jammie Spark
jo Jarda! to je pan Někdo. Jen kvůli něj se mi chtělo do školy. A ten jeho vtip! I on pry na konci roku prohlasil, že takovou třídu ještě neměl. Nechť nám tato báseň připomene, že jsou na světě i dobří lidé a já jsem rád, že jsem potkal skutečně dobrého člověka.
05.07.2008 23:51:00 | metal hearts