Cítím se...
Cítím se...
Jak had vysvlečený z kůže..
Jak strom ohlodaný v kůře..
Cítím se..
A možná hůře.....
V zrcadle pohřbít chci bdění..
Ve dlaních najít střípky chvění..
A tóny loutny..
Co do oken.. tichem znějí..
Jak kouzelnickou hůlčičkou..
Chci zaplést si do citů..
Pohádku maličkou..
O kapce naděje..
Co do žil proudí..
A tichou tmu a lásku..
Snoubí..
Bez zla a zhouby..
V jiskřivé rose..
Ranní touhy..
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
...tak já zas v tom cítím hromady smutku a mne to začíná bolet , když zrovna ty máš pořád smutek , vždt
si ho ani nezasloužíš , tolik najednou ...Básenka smutně bolavá , ale moc krásná a něžná Jirka
30.06.2008 12:20:00 | kavec
Tak já už jsem měla z některých tvých předešlých básní pocit, že začínáš být trochu optimističtější...ale už se zase cítíš jako labuť vysvlečená z kůže:-)...no jo, ale krása to je, co naplat...smutná krása...
30.06.2008 09:31:00 | monterka
