Smutná krása
Smutná krása
Dlažební kostky
ošlapané snad miliony párů bot
za desetiletí
kdy tvoří součást Staré Prahy
vydávají žár
co dalo jim žhavé letní slunce.
Jeho paprsky se mi opírají
o holá ramena
a nutí mě klopit zrak
přestože nemám se za co stydět
i když, co já vlastně vím
co ono považuje za hřích.
Můj hluboký pohled?
A tak jdu
a sleduji přízemní život
trávu unavenou žárem tak
že bledne její svěží zeleň
hlavičky květů
co hrdě ukazují svou krásu
broučka se smaragdovými krovkami
jež usedl na stéblo trávy
odhozený nedopalek
a zmačkaný lístek od tramvaje.
Dlažební kostky
mají léta svou stejně šedou barvu
a tak jako záblesk světla
upoutá zrak místo plné barev.
Jako malá umělcova paleta
působí roztažená motýlí křídla
a už jen malíř chybí
aby vzal ji do rukou
a na blankytně modrou oblohu
namaloval obraz.
Smutný obraz z barev
které již nikdy nikdo
nevynese na rozvitý květ
neboť pohltí je prach ulice
která je tak nehostinná
k jemně křehké kráse...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
8-O... velkolepá záležitost, nádherná každým veršem, nutí mne hodně nahlas tleskat
12.07.2008 20:45:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Krásná básenka, ale pro mne smutná. Je v ní mnoho myšlenek a citů, však velkou bolest ani slovy nepopíšeme ...
03.07.2008 20:07:00 | Selča
...Krása...Klaním se
02.07.2008 22:36:00 | Ewineccka
Básenka se mi moc líbí, zvláště poslední sloka ... velmi působivé.
02.07.2008 21:34:00 | NikitaNikaT.
Nejsem smutná, slunce mě dobíjí spolehlivě baterky...jen ten pohled na motýla, co už si toho letošního léta neužije byl tak trochu smutný, ale s tím se nedá nic dělat...koloběh života nezastavíme :-)))
02.07.2008 21:17:00 | Lorraine
Proč tolik smutku, Ivčo?
Venku je krásně, sluníčko svítí a Ty se tu propadáš do takových smutných úvah? Usměj se, máš tu přátele, co Tě berou a mají Tě rádi...;o)))
02.07.2008 21:10:00 | Kozoroh 1
koloběh života.
z prachu jsme my i motýli,
i hvězdy, ke kterým
se chceme dostat.
A tak k tomu
dochází.
02.07.2008 20:52:00 | a_tao
