káva v dešti....

Počasí změnilo se
jak když kouzelným proutkem mávne,
zlatavé pohlazení zmizelo,
rozprostřel se chlad
jakoby z minulosti dávné…
sotva v té dusné lázni
stačil jsem vyhrnout si rukávy,
sotva znavený usedl jsem do trávy,
Zablýsklo se,
já pousmál se,
ostatní rozprchli se pod střechu,
já neschoval se,
naopak...blůzu odhodil jsem,
tělo vodnímu tělu nastavil jsem,
a s úsměvem
poťouchle sledoval jsem,
jak déšť
s klidem
padá
lidem
do kávy...