V bláznivém letním shonu..
V šumění lesních stromů..
Ve stínu věžových domů..
Za zvuku burácivých hromů..
Toulám se.. po cestě..
Z kamení.. Domů..
V dlaních mám divný chlad..
A srdce kříčí:" zůstaň stát"
Nevím, zda čas je na návrat..
Nebo mám vážně zůstat stát.?
V oparu po dešti..
Duha mi zavěští..
Že pohřbeno je neštěstí..
A touha je kód..
pro štěstí.?
Nádhera víc k tomu nemám co dodat...:o)ST
07.07.2008 19:11:00 | Dyba
...moc krásná , moc vyvážená , nejsou na ní vhodná slova , co by jí komentovala , tak budu raději mlčet ...Jirka
06.07.2008 17:09:00 | kavec
perfektní... jakmile se rozkýveš do svých rýmů, můžu číst nejspíš nekonečně dlouho
05.07.2008 21:50:00 | drsnosrstej kokršpaněl