Poutník

Anotace: obraz mě samého...

Jako poutník v zemi nikoho,
marně hledajíc v životě štěstí,
srdce spoutáno řetězy nanovo,
očekává od osudu bolestné rány pěstí…

Víru ztratil, srdce má zlomené,
sám bez nikoho životem jen tak putuje,
(osud svůj přijímá, není to poprvé)
vzdal se radosti, vzdal se na šťastnější život naděje…

Prach je, v prach se obrátí
(změnit na tom neumí nic),
nesnaží se ze snu probudit, ví že nespí...
čeká jen, až osud rozhodne se,
další ránu dát mu pěstí…