Toužím to setřít
Tu protivnou vrstvu prachu na svém obličeji
Patřím do starého železa
a jsem na to fakt hrdá
Nechápu tě a ničemu nerozumím
Roztřískám hrnek o stůl
Jen pro ten zvuk
abych neoslepla
Dej mi pokoj a já půjdu
do železárny
Koupím si drátky
upletu ti plot
Aby sis ušetřil námahu
opletu celý tvůj omezený svět
Zamávám a uteču
a nechám tě přemýšlet
Snad tě to napadne
Snad ti dojde, že to musíš přeskočit
Nedávej mi důvod tam chodit
protože já to nechci
Roztavené kovy mají hezkou barvu
Miluju ji
Ale barva rzi na tvém plotě
se jí nevyrovná zdaleka
Dej mi pokoj a já půjdu
Nechám tě tady
Odpusť, ale ty mi nedáváš na vybranou
Tak se rozmysli a já zatím mizím…
Děkuju moc za komentář, potěšil mě :-)
Z pocitů se píše nejlépe, ať už z hezkých nebo škaredých, protože když za nás píšou pocity, je to vždy poetické a má to svou sílu ;)
07.07.2008 18:08:00 | Ariella13
pod pojmem "básnička" si strašně moc lidí představí klasický "drak - mrak - vrak - frak" ... jenže tohle je uplně jiný...vlastně mi to připomíná překlad nějaký písničky..ale volba slov a význam toho díla je úžasnej,krásnej a upřímnej...má to svoje kouzlo,je to originální a naprosto kouzelný.....=)
07.07.2008 02:09:00 | Sana.sorrow