V smutečním průvodu černě jsou oděni,
Lidé co věřili, bůh jim vzal naději
Slzy stékají po bledých tvářích,
Nad hroby odlesky po svatozářích.
V smuteční síni ticho jak v kostele,
Jen hosté tváří se smutně a zkroušeně,
Ponurá hudba – vzpomínka na krásu,
Snad duše zbloudilá potkala spásu.
Smutečním hostům slzy kanou,
Cítí tu bolest nepoznanou.
Proč odešel jsi od nás v dál?
Když ses vždycky tak rád smál?!
Ať je Ti líp, tam kde jsi teď!
Tam uvidíš shůry na celý svět.
Věz, že jsi v mém srdci místo vždy měl
A nezmizí tím, že jsi už odešel!
Stále budeš mou vzpomínkou…
„TONKY“
často je mi po něm smutno.. třeba jako teď :-( sedím tu a tečou mi slzy.. vzpomínky holt někdy bolí...
07.07.2008 23:55:00 | joaneee
To je moc smutný a moc krásný...a... až jsem se nad tím rozplakala...ani jsem nevěděla, že jsi něco takovýho psala. Ale vystihla jsi to moc hezky...
06.07.2008 22:07:00 | Karmínka
Sakra, sakra...dneska se nikomu nechce zapomínat...:-) A přitom to leckdy stačí...
06.07.2008 13:04:00 | monterka