Jsem jak v obětí víl
Všechno je teď v rukou mích
Užívám si těchto chvil
V dáli slyším dětský smích
Spodničky těm vílám vlají
po tvářích kutálí se slzy
Nahlížím jen tak potají
Snad to neskončí tak brzy
Cítím jejich tlukot srdce
až z toho mám husí kůži
a přitom vedro jak z pece
srdce se mi lehce úží
Slunce je nám stále blíž
pod nohama vlhký len
to však nikdy nespatříš
byl to jenom pouhý sen
Tady je takový hafo lidí, kteří píší tak zvláštně stejně...víš, až mám jako pocit, že to píše jedna a ta samá osoba:-)
07.07.2008 13:47:00 | Dalar.janka