tak prázdný pohledy těch
co si na přátele hrajou
co mají snahu tě uklidnit
co za rohem se ti smějou
a vše zlý ti chtěj přát
tak prázdný pohledy druhých
ve kterých se vidíme
jsme tací
jaký nás druzí vidí
prázdný pohled do zrcadla
nejsi to ty!
druhý tě ovládá
jsi jiný...
pohled druhých
si s tebou zahrává
/Nikdy nejsme tím
čím opravdu jsme/
a až budeš mrtvý
staneš se sebou
pekelné zrcadlo
nastaví ti
tvou pravou tvář
po smrti budeš tím
kým jsi...
Copyright © 2008,Caracol
ne, tak to neni; lidi, který stojí o to, aby jsi se kvůli nim nevydávala za někoho jinýho opravdu existujou... alespoň, já tomu věřim
12.07.2008 21:25:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Někdy býváme tím, kým si lidé myslí, že jsme. Najednou se vidíme, jak jednáme podle očekávání druhých... Jenže to nejsme my. Přitom by nemělo být tak těžké být sám sebou, mohlo by to být vysvobození. Po smrti si už není na co hrát, ale je pozdě. Takový z toho mám pocit. Tvá "stá" se vyvedla, ještě o ní popřemýšlím a pak sem plácnu další pytlovinu. ;-)
09.07.2008 01:12:00 | Nahá
hezky napsané...ale já si myslím, že se člověk může aspoň trochu snažit být sám sebou...každý se někdy přetvařuje...někdo pořád..někdo občas...
08.07.2008 23:21:00 | monterka
Hm, dílko tak moc myšlenkové, nevím, co na to napsat, já myslím, že to mluví za sebe ... v jistém smyslu.
08.07.2008 22:29:00 | NikitaNikaT.