V jaké hře se to opět ocitám,
to osud sám ji psal.
..už tolikrát ti říkám,
nebaví mne tuhle roli hrát,
bez scénáře
s malou nápovědou jen,
do ohniska reflektorů vystrčena být,
ne, neutíkám
víš, že nemám kam,
přinutil jsi mne hrát.
Však pamatuj,
z tragédie komedii udělám
či naopak.
Místa v hledišti
zaplnil jsi zčásti zvědavci,
pár neúprosných kritiků
posadils´dopředu,
a jako v aréně na jedné straně
tvoji příznivci,
na druhé, ve zřejmé menšině
moji strážní andělé..
Hudba, opona
rozehráváš vskutku divný děj.
I boha bereš si na pomoc.
..ó osude,
těžký kalibr ženeš proti mně..
Osud je pán vrtkavý
Chvíli je při tobě
a pak zase proti
pozve tě k projížďce
a z koně tě shodí
zavoní růžemi
a nohy se mu potí.
09.07.2008 19:35:00 | s.e.n
Osud, přítel lehce zpitý,
tu lenost vytkne, tu zas chvat,
zvadlé že jen nosím kvítí
a chodívám si naříkat
jak pominul mě ve svém kšaftu
a bídně jen mě dotoval
Já opáčím, přece znáš tu
bajku, co sám Ezop psal
Prý bajka je mu ukradená
a nemusí i Ezopa,
čas přehodil přes rameno
se slovy "Po mně potopa"
***
Jiří s.
09.07.2008 18:01:00 | j.c.