Jsem věčná nymfa
spící v kokonu z pavučin.
Chci trochu světla,
potřebuji i stín.
Dávám si narůst
křídla moudrosti...
Je třeba špetka smutku
a kapka radosti.
Živím se
jemným vláknem
svého úkrytu-
-naděje bez konce
(a tisíc pocitů).
Přesto, že stoprocentně vím,
že nikdy nezmoudřím,
s nadějí žiju smrti vstříc.
Až nekonečná nit
se přetrhne
pak...zmoudřím
... a nic víc
jako myslenka se mi velmi libi, basen samotna uz mene, ma sve kouzlo, to ano, je dodano tou myslenkou,ale rytmus uz neni takovy...
10.07.2008 20:00:00 | saddova
zvláštní, nicméně přkerásné.-) líbí se mi ta pasáž s nymfou:-) upřímě kdyby měla moudrost křídla, všem by nám uletěla:) krásné:-)
09.07.2008 18:13:00 | Lady Carmila
Aťane, doufám, že těch reinkarnací bude potřeba víc. Rozjásaný život je nádherný "o)
09.07.2008 15:00:00 | Churry