Návštěvnost
Pavučina naděje
Pavučina naděje
spící v kokonu z pavučin.
Chci trochu světla,
potřebuji i stín.
Dávám si narůst
křídla moudrosti...
Je třeba špetka smutku
a kapka radosti.
Živím se
jemným vláknem
svého úkrytu-
-naděje bez konce
(a tisíc pocitů).
Přesto, že stoprocentně vím,
že nikdy nezmoudřím,
s nadějí žiju smrti vstříc.
Až nekonečná nit
se přetrhne
pak...zmoudřím
... a nic víc
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskZajímavá, líbí...*:)
01.09.2010 19:07:00 | PIPSQUEAK
jako myslenka se mi velmi libi, basen samotna uz mene, ma sve kouzlo, to ano, je dodano tou myslenkou,ale rytmus uz neni takovy...
10.07.2008 20:00:00 | saddova
Moc hezká báseňka.
09.07.2008 19:16:00 | Psavec
zvláštní, nicméně přkerásné.-) líbí se mi ta pasáž s nymfou:-) upřímě kdyby měla moudrost křídla, všem by nám uletěla:) krásné:-)
09.07.2008 18:13:00 | Lady Carmila
křídla moudrosti...;) to je nádherné...
jinak moc pěkné dílko...*
09.07.2008 15:39:00 | Severka
Přeji Ti jásání již nyní...
09.07.2008 15:26:00 | Bíša
...za jeden život se nedá všechno stihnout, to dá rozum. :-)
09.07.2008 15:20:00 | Aťan
Aťane, doufám, že těch reinkarnací bude potřeba víc. Rozjásaný život je nádherný "o)
09.07.2008 15:00:00 | Churry
..moc pěkně psáno.. :-))
09.07.2008 14:45:00 | igniss
Pro mne je to zajímavé a myšlenkové dílko. Líbí se mi.
09.07.2008 14:16:00 | NikitaNikaT.
Zmoudřet až po smrti? Tak to jsi zralá na reinkarnaci jako já... :-)
09.07.2008 13:43:00 | Aťan