Jak plyne čas

Anotace: Moje první básnička, psaná s notnou dávkou nostalgie. V tu chvíli jsem si uvědomil, že člověk má jen dvě jistoty, že stárne a že někdy musí umřít...

Časy se střídají, přichází nový,
to, co vždy bylo, už není,
jen ten starší, ten nám poví,
co bylo a co se mění.

Slzy tečou, když srdce vzpomíná,
jak se ten čas s tím novým prolíná.
Kéž by přišlo, to co bylo
a bylo tu něco, co vzpomínky mi mylo.

A tak se stárne, čas plyne rychleji
a člověk? Člověk vázne, neb svět běží hbitěji.
Kde jsou ty časy, ptám se sám sebe,
kdo mi to poví, že by samo nebe?

Sedě a dumaje, ne co bylo, však co bude,
děse se toho, zdali z těch časů mi něco zbude
a tak nějak to vždy končívá,
jakože na prvním, ten druhý spočívá.